Děti přicházejí z nebe

28.06.2016 20:56

Maminky, které mají dítě s nějakým zdravotním problémem (ono stačí i „pouhá“ dyslexie nebo hyperaktivita) se musí neustále snažit o udržení vnitřního klidu, trpělivosti i vděčnosti za každý den. Čas jim plyne jinak, jelikož žijí mnohokrát od minuty k minutě, aby příliš nesklouzávaly k minulosti („Ach Bože, kolik jsem toho už musela vydržet?“) ani k budoucnosti („Jak to jen budu s tímto dítětem zvládat za pár let, pokud už teď vyžaduje tolik péče?“), takže se neustále udržují v tiché přítomnosti a rozptylují se drobnými radostmi, ze kterých se každý den skládá. Maminky šamanky si však jsou vědomy jednoho velikého tajemství, které si předávají z generace na generaci a jehož stopu nesou ve svých genech. Kde je jeho původ neví nikdo, protože začátek lidské civilizace je dodnes záhadný. Toto tajemství jim pomáhá žít (a také přežít každý další den s postiženým dítětem), takže jsou stále usměvavé, silné … a některé dokonce i osvícené! Maminky – šamanky totiž vědí, že jejich děti jsou z nebe a takto se k nim i chovají! A jak poznáte, že vaše dítě přišlo také z nebe?

  • Dítě, které přišlo z nebe, vás bezmezně miluje, a to i když to neumí vyslovit, např. protože se ve svých osmi letech ještě nenaučilo pořádně mluvit. A dokonce i tehdy, když si vás naprosto nevšímá, protože trpí nějakou formou autismu. Maminky – šamanky to prostě VÍ, cítí to. Mají totiž výborný šestý smysl a ten je naprosto neomylný, co se jejich dětí týče, ať už jsou tyto děti jakékoliv. Láska je neomezená a téměř hmatatelná. Je jako nepřetržitý oheň v srdcích maminek šamanek a jejich dětí.
  • Dítě si na nebe pamatuje, často se do něj v duchu vrací a udivuje nás svou fantazií, ve které přirozeně cestuje mezi galaxiemi, jezdí na lvu v Africe nebo si povídá s vážkou kroužící nad vaším domem. Anebo také nepovídá vůbec, protože je zrovna tak ponořeno do sledování detailů plyšového medvídka, že je naprosto šťastné a spokojené. Nebe poznáme na jeho očích, které jsou hluboké a průzračné jako vodní hladina. Čím víc je dítě postižené, tím víc si na nebe pamatuje a je schopné se do něj v duchu kdykoliv vrátit.
  • Děti, které pocházejí z nebe, jen těžko zvládají každodenní povinnosti, jednoduše proto, že v nebi žádné nejsou. Jelikož jsou tak spojené s duchovním světem, nevidí důvod, proč by se měli např. učit zavazovat tkaničky anebo dokonce se oblékat, takže často zkouší i v zimě vyběhnout ven bez oblečení (což je důkazem, že v nebi žádné oblečení není) a bez bot (v nebi nejsou ani boty), natož aby reagovali na vaše zavolání (důvěřují své intuici, která jim říká: Běž a užívej si svobody!). Co na tom, že je vaše sousedka sociální pracovnice a druhá učitelka…
  • Děti, které za vámi přišly z nebe, vás budou vždy učit, ale uvědomíte si to až později. V okamžiku, kdy vám dítě s nějakým zdravotním problémem nebo dokonce postižením dává lekci, to nikdy nepoznáte. Až mnohem později, někdy i za pár let. To si pak řeknete: Pane Bože, to tedy byla škola! Tolik trpělivosti a lásky k bližnímu mně nenaučili ani vlastní rodiče, kolik toto moje dítě. Možná právě proto nám je z nebe posílají. Jsou to totiž nejlepší učitelé!
  • Nebeské dítě nemá problémy se svým Stínem a nic nepotlačuje. Jeho duševní hygiena je tedy naprosto přirozená a okamžitá (vše rovnou řekne, projeví), na rozdíl od nás průměrných rodičů, kteří se snažíme uchovávat si za každou cenu klidnou a bezstarostnou masku, přestože ve skutečnosti šílíme, např. z ponožek, které jsme opět našli poschovávané za různými kusy nábytku (což ovšem nedělá jen vaše dítě s postižením, ale mnohdy i dítě naprosto zdravé, kterému se jen nechce přemýšlet, kde vidělo naposled prádelní koš). Dítě z nebe se ihned raduje nebo pláče, křičí nadšením nebo sebou i pleskne na zem, pokud mu nedopřejete jeho oblíbené brambůrky. A to klidně rovnou v obchodě před ostatními zákazníky a ochrankou, která jistě v tom stejném okamžiku přemýšlí, zdali také nemá potlačený nějaký ten Stín…
  • Nebeské dítě je spontánní, rychlé a někdy je i hyperaktivní.  Rychlé je tak, že ho nechytíte ani v supermarketu když se snaží vyzkoušet všechny ovladače na televize v oddělení elektroniky. Vidí kolem sebe tolik možností, tolik úžasných věcí, tolik barev, že jeho srdce zatouží to všechno vyzkoušet, a jelikož pochází z nebe, kde neexistuje čas, vybírá si jednoduše přítomný okamžik k vyzkoušení všeho (což je důkaz, že v nebi tolik věcí nemají, asi je nepotřebují).
  • Dítě, které přichází z nebe, do něj někdy i dříve odchází. Ne vždy, ale někdy se to tak prostě stane a děťátko s postižením se prostě vrací tam, kde se cítí dobře a kde může žít neustále v nekonečné lásce. Tady se s ním pak jednou setkáme. A kdo ví, třeba nás bude stále učit… Dokud je ale s námi na Zemi, je to veliký dar pro celou rodinu. Berme tyto děti jako vzácnou příležitost, naučit se bezpodmínečné lásce a úctě k druhým lidem a možná také zahlédneme kousek nebe, které je čisté a otevřené. Je to LÁSKA sama!