Proč se příliš neobracet nazpět

23.11.2016 11:35

10 let jsem s lidmi procházela jejich minulé životy skrze regresní terapii. Často nás k tomu vedly závažné důvody, ale nejčastějším důvodem byla zvědavost... K tomu bych ráda řekla to, že není důležité, čím nebo kým jste byli v minulosti a nemá cenu si s minulostí ani dělat starosti. To, co bylo, stejně nemůžeme ovlivnit. Minulost i tak vidíme na sobě - co jsme, kde jsme, jak vypadáme, čím trpíme, jaké máme sklony nebo v čem vynikáme... Jsme výsledkem minulých činů našich i našich předků. Od toho se však můžeme odrazit, poděkovat za život (našim předkům), za zdravý rozum (jinak byste toto nečetli) i za podmínky k životu, které vám umožňují duchovní růst. Jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř, na to nezapomínejte. A těm bychom měli vždy pomáhat...
Budoucnost pak bude přesně taková, jak to máte nastaveno nyní. Pokud po něčem toužíte, tak to i dostanete, ale... možná to už nebudete potřebovat... Pokud je vaše srdce zavřené, těžko můžete očekávat milé lidi, kteří vám budou pomáhat. Pokud se chcete mít dobře bez ohledu na druhé, na babičku v domově důchodců, na souseda, kterému nemá kdo nakoupit, bez ohledu na životní prostředí atd., budete vrženi do stále stejných událostí, které vás budou učit vzájemné pomoci a lásce...
Není potřeba zkoumat minulé životy, ale co nejlépe žít život přítomný, který vám vše potřebné o vás prozrazuje neustále. Převzít pak za to zodpovědnost, to už tak jednoduché nebývá. Mnoho odvahy a lásky v tomto období nám všem přeji!